Nafukovací čluny - Adventure - Adventure RIB's - Vesta V-650 - cmpboats.cz

Evoluce hydrodynamiky člunů RIBs opět postoupila o kousíček dál...

Testování největšího člunu Adventure proběhlo na uprostřed léta v Litvě ve městě Klaipéda, které leží na Baltském moři. Místní importér Sergej Pigarev nabídl zázemí pro uskutečnění testu nové Vesty, které se z hlediska běžných podmínek na Baltu zdálo být vynikající, a jelikož se zároveň jedná i o dovozce motorů Mercury a Mariner, nebylo pro něj problémem připravit první produkční kus V-650 k CE testům a finálnímu schválení ředitelem firmy Sergejem Burlakinem, který byl se svým hlavním konstruktérem Stanislavem také na místě.

Do Klaipédy jsme dorazili o den později než Sergej Burlakin, V-650 již byla předešlý den na vodě, ale podle slov našich kolegů se pouze zjišťovalo, zda je instalace a vše ostatní v pořádku. K pořádné jízdě prý nedošlo - nebyl na ní čas. Dnes je ovšem jiný časový harmonogram a celý čas strávený na vodě má být jen a jen o tom, jak se dostat na limity nového modelu. Snad k tomu daný motor bude stačit - Mercury OptiMax o výkonu 135 koní, hmotnost motoru je 195 kg. Vzhledem k celkové hmotnosti samotného člunu 420 kg by to mělo být více než dostačující. Popravdě je spíše zajímavější sledovat, jak si člun poradí s těžším motorem, než jaký výrobce doporučuje.

Naše první setkání s V-650 proběhlo v nových prostorách litevského dovozce, firmy Garant Ltd., které - nutno uznat - jsou opravdu impozantní, ale není divu u firmy, která se zabývá hlavně opravami, zásobováním a vybavením velkých námořních lodí, pobřežní stráže a jiných lodních společností v tomto čistě přístavním městě. Než jsme mohli spatřit novou Vestu, provádí nás pan Pigarev novými firemními prostory. Jeho showroom okupuje kromě značného počtu menších skládacích člunů Adventure a několika laminátových motorových lodí také finský profesionální RIB značky Boomeranger, cca 5,5 m dlouhý. Tmavě šedý v kombinaci s černou, poměrně úzký s velkým průměrem válců 55 cm. Nic zbytečného zde nenajdete. Konzola i opracování paluby vypadají v porovnání s Adventure jako vytesané do kamene -jinými slovy trochu hrubé, ale také je tento RIB určen jen pro hrubé zacházení. Hluboký kýl spevněný s tubami nerezovými pláty po celém svém obvodu, chybí dokonce i odstřikovací lišty na obvodových ochranných pásech. Velmi zajímavé, svým způsobem krásné a impozantní, ale v ČR nevyužitelné, alespoň ne podle svého určení a rozhodně daleko před svými limity. Necháváme tento šedý bolid na svém místě a jdeme se podívat na již připravenou V-650.

Ta zaměřuje svůj design na sportovní a rekreační uživatele. Červené tuby (na přání bílé), arkticky bílý gelcoat laminátu, nerezové doplňky a černý lodní motor Mercury Optimax. Široká a prostorná paluba je zpracována do nejmenšího detailu, ať už jde o linie trupu, neklouzavý profil laminátového "koberce" nebo unikátní systém slévání vody z paluby, který je tvořen systémem zabudovaných kanálků, které odvádí případnou vodu z paluby člunu. Zcela nová dvojitá konzola řízení s předpřipravenými místy pro montáž všech potřebných nebo požadovaných přístrojů palubní desky má jemné linie, velké plexi chrání od větru a střiků jak kapitána tak jeho spolujezdce a zdá se, že nabízí dost místa pro pohodlný posed dvou osob. Výrobce si s designem dal opravdu záležet a každá linie trupu je čistá a efektivní, působí nenuceným a příjemným dojmem. Na zádi mě zaujme schodovitý tvar zakončení horní části paluby, která v podstatě nahrazuje integrovanou koupací plošinu. Kromě využití při koupání je to také vynikající přístup k motoru a možnosti základních servisních úkonů, když je loď na vodě. Vše ostatní je přesně v takové, jaké čekáte od Adventureru - tuby HEYTex 1 200 g/m2, výrobní technologie DoubleSeams, pět oddělených komor, ventily Leafild C7, pevná madla-vazáky Evolution (celkem 8), přídní kotvící plato a hluboké "V-éčko"s četnými podélnými výztuhami. Mé dotazy ke konstruktérovi jsou ohledně průměru tub, protože se mi po prohlídce Boomerangeru zdá, že by mohly být větší (standardních 51 cm), a ohledně atypickým liniím kýlu na zádi. Odpověď ohledně tub je strohá - při tomto průměru, délce a jejich objemu by větší průměr znamenal jen dodatečné náklady na výrobu, ale žádný významný efekt pro stabilitu při jízdě nebo samotné jízdní vlastnosti. To už se počítalo a testovalo. V případě, že má zákazník zájem o větší průměr tub, lze tento rozměr upřesnit při objednávce - maximální možný průměr tub je 60 cm, ale už první větší velikost (55 cm) by však měla většinu zájemců o větší tuby uspokojit. Co se týká kýlu a jeho zaoblení na zádi, byla odpověď přecejen zajímavější. Jedná se o poslední novinku z dílny Adventure, spojení supersportovního laminátového kýlu bez ostrého V a klasické koncepce určené pro běžné podmínky na moři. Cílem je dosáhnout lepších jízdních vlastností na velkých řekách s ostrými a nepředvídatelnými vlnami a zároveň zachovat prvek rozříznutí vlny při nájezdu do vln špičkou lodi. Zkrátka jde o hybridní tvar dna, který spojuje nekompromisní model Adventure Spice S-550, který před několika lety zazářil ve vytrvalostním závodě na 24 hod v St.Petěrburgu v úzkých průplavech města, s klasickou koncepcí ostrého hlubokého V-kýlu. No, uvidíme, jak se člun zachová v praxi. Ještě několik fotografií detailů a můžeme vyrazit do přístavu.

S ohledem na georgafickou polohu a místní podmínky bylo počasí opravdu dobré, což znamená něco málo přes 20°C, mírně oblačno a proměnlivý vítr o různé intenzitě, někdy až nepříjemně silný. Takže ideální pro test motorového člunu RIB této délky. Na palubu jdeme tři včetně konstruktéra, pomocný motorový člun veze Sergeje Burlakina a mého otce, který se ujímá role fotografa. Při výjezdu na řeku spojující se s Baltským mořem pozoruji sílící vítr a rozbitou hladinu - vlny mají maximálně kolem půl metru, proto před vyplutím na moře míříme dál od městského přístavu, kde budeme moci vyzkoušet V-650 v podmínkách typických pro velké vodní plochy se silným větrem. Pan Pigarev šetří zcela nový motor, který za sebou ještě nemá ani záběh, a s větrem ve vlasech míříme pryč po "malém" přírodním úkazu, jelikož je tento tok oddělen od moře jen úzkým pásem pevniny, který je navíc většinou písečného(!) charakteru. Klaipéda a její okolí je totiž bohatým nalezištěm jantaru, který je zde obdobným turistickým lákadlem.

Při rovné jízdě ve skluzu s prakticky nezatíženým člunem je vše tak, jak má být. Žádný pohyb do stran, žádná nervozitana volantu, ani vibrace ani nic jiného, co by znepříjemnilo výletní plavbu. Zkouším různá místa na sezení, ale nikde nenacházím nepohodlí, které by neodpovídalo komfortu, jaký je otevřený motorový člun RIB schopen ve své maximální míře nabídnout. Čím více ke špičce, tím lépe cítíte jemné pohyby trupu při nárazech o vlny, zadní sedačky se naopak ani nehnou a poskytují maximum pohodlí, kapitán stojící uprostřed má tak ideálně vyvážený poměr odezvy a pohodlí, který je třeba pro rychlou jízdu na delší vzdálenosti. Jakmile nás konečně dojela naše druhá loď, jako první zkoušíme nájezdy a malé skoky přes její vlny, ale spíše jen pro zábavu a pro několik akčních fotek. Na výzvu Sergeje Burlakina se ujímám řízení.

Vše jde lehce, snadno, bez přemlouvání a čekání na reakci. První dojem - RIB od Adventure. Po několika otočkách a smyčkách si začínám zvykat na řízení, ale hydraulika pohlcuje vše, co by mohlo napovědět více o trupu lodi. Jediné, co pozoruji, je sklálopevná jistota a naprostá přesnost při jakémkoli manévru. Zvyšuji otáčky motoru a cítím, že jsem sice omezen větším poloměrem otáčení než u menších člunů RIB, ale pořád se jedná jen o ekvivalent k délce trupu. Po pěti minutách ještě zrychluji, ale musím pamatovat na to, že na palubě jsou další dva lidé a že řídím v podstatě neznámé plavidlo, i když s motory a čluny této velikosti jsem se již v minulosti setkal, což mě však nutí k větší opatrnosti, jelikož se zcela jinak chová italský ZAR, francouzský Zodiac, ukrajinský Brig, ruský Hi-Tec nebo Adventure. A někdy to jsou impozantní rozdíly! Po dalších deseti minutách začíná motor vysílat skrz četná čidla místy přerušované pískání, které patrně skrz sílu větru slyším jen já a to ještě jen když vítr fouká správným směrem. Jedná se o alarm ohlašující přetížení motoru, nedostatek vody, oleje apod. Všechna data na multifunkčním monitoru SC1000 jsou v normě, takže je to stejné jako s mnoha dalšími motory, které jen trochu více chytnete pod krkem. Tenhle alespoň nepíská pořád, jak to rády dělají lodní motory některých jiných výrobců. Žádné nepřídvidavé a prudké pohyby nedělám, i tak sedí konstruktér vyděšený a zařezaný na přídní sedačce konzole a křečovitě svírá madlo, kterého se drží. Několikrát se domlouváme s druhou lodí na některých záběrech a úhlech nájezdu před objektivy. Po delším úseku jízd se už cítím trochu unavený, přecejen při vyšších rychlostech je přetížení v zatáčkách znát a předávám loď zpět do rukou pana Pigareva, který je už klidnější, že mě nemusí stále napomínat, abych snížil otáčky motoru. To je také pozitivní - limity člunu leží dál než limity daného lodního motoru Mercury OptiMax 1.5L 135 koní. Jakmile bude motor zajetý, určitě se ještě zlepší jeho výkonnost, ale zcela jistě může V-650 jezdit i se silnějším lodním motorem. Ještě několik smyček a míříme zpět do přístavu, kde by již měla být připravená posádka pro CE certifikační testy.

Mé dojmy jsou kladné, protože Adventure neposkakuje v zatáčkách, nemá tendence ke strhávání se v nich, nepokládá se na bok více, než je pro daný poloměr a rychlost nutné. Přechod do skluzu je přirozený, bez námahy. Je cítit dobré vyvážení, ať už při skocích, nebo rozjezdech. Maximální rychlost je i bez měření dost vysoká a většina uživatelů ji bude dosahovat jen zřídka, stejně jako je tomu u menších modelů Vesta. Jednoduše dáte příkaz a ten je okamžitě splněn bez rozmýšlení, nervozity nebo váhání. Bavíme se ovšem stále o podmínkách na řece, i když s rozbitou hladinou. Zde tento nový prvek evoluce kýlu obstál na výbornou. Jízda na Baltském moři nás teprve čeká.

Před opuštěním sladkých vod máme naplánovanou povinnou pauzu v přístavu, kde se již sešli všichni pracovníci firmy Garant, aby bylo možné provést zátěžové CE testy stability člunu. Toto je ta nudnější část dne, ale bez nutných fotosnímků nelze člun certifikovat. Konečně hotovo. Před samotným vyplutím oznamuje pan Pigarev naše záměry pobřežní stráži - místní vody jsou přecejen přísněji střežené kvůli blízkým hranicím s okolními státy, celníci jsou zde napozoru dnem i nocí a my nechceme žádné potíže. Povolili nám výjezd na dvě hodiny, to stačí bohatě.

Na palubě člunu je nás celkem pět, sklopná zadní sedadla se opět ukazují jako nejpohodlnější. Nejdříve balancujeme člun podle pravidel a zatěžujeme jej rovnoměrně, brzy však přicházíme na to, že při pěti lidech na palubě to není tak úplně nutné. Přebírám řízení téměř okamžitě po výjezdu z přístavu - vlny jsou relativně dlouhé, ale vypadá to, že při správném nájezdu a trochu vyšší rychlosti je lze přeskakovat. Nejdříve povinná "cruising speed", což je plavba ve skluzu při minimálních, k tomu potřebných otáčkách. Dva a půl až tři tisíce otáček a na motoru nepoznáte, že je zatížený. Lehce kloužeme dál a dál od pobřeží, trup se chová zcela ideálně, vlny o výšce okolo metru mu nedělají žádný problém a jelikož se jen tak loudáme, nikdo nepociťuje žádný diskomfort při jízdě. Upozorňuji všechny na zkoušku ve vyšší rychlosti, aby se pevněji drželi, následně přidávám. A - nic, jen vyšší rychlost, silnější nárazy do vln a dlouhé skoky. Dám ruku do ohně, že jeden byl skoro na dvě délky trupu lodi - to ovšem vidím jen já, jelikož zbytek sedí na sedačkách a nemají takový přehled o tom, co se děje okolo. Měkká, příjemná, možná až příliš snadno rychlá jízda a pro méně zkušené majitele se tak může zdát nebezpečnou. Ale kdo chce jezdit rychle, musí mít potřebné zkušenosti, to platí pro auta i pro motorové čluny. Zkouším ještě různé nájezdy na vlny a až zde nalézám rozdíl oproti běžným trupům, u kterých snadno poznáte, kdy jste najeli správně a kdy ne. V-650 eliminuje nebo alespoň minimalizuje chyby, pohlcuje a "žehlí" více vln a tím dává pocit, že můžete jet rychleji, protože jednoduše nepředává tolik otřesů své posádce. Před přístavem opět vracím řízení. Hodinová projížďka všem stačila, dnes už zbývá jen jediná věc a to změřit maximální rychlost s pomocí GPS. Výsledek v pěti lidech na palubě je dostatečný, 80 km/h. Nikdo nepředpokládá, že si z tohoto člunu bude někdo dělat rychlostní stíhačku. Vyšší rychlost je pak otázkou posazení motoru na zrcadle, výběrem vhodné vrtule pro konkrétní podmínky, balancování lodi, popř.použití dalších prostředků jako jsou např.trimovací klapky.

Verdikt

Začneme kritikou: testovaný model měl málo madel na držení pro všechna pevná místa na sezení, ale výrobce přislíbil dodání několika dalších madel do kokpitu, větší počet se již musí řešit individuálně s daným dovozcem podle potřeb zákazníka. Plexi štít na konzoli řízení byl větší než by měl a nedovoloval pohodlné a bezpečné uchycení se za nerezový obvodový rám. Samotný rám pak představoval příliš jednoduchý tvar, který u všech konkurentů vypadá přecejen lépe. Ani ne měsíc po testech v Litvě zaslal výrobce fotografie opravené konzoly řízení, kde jsou již všechny nedostatky odstraněné. Kolem plexi je dost místa na uchycení se velkou rukou dospělého člověka a rám má modernější design odpovídající standardu konkurence v této třídě. Osobně jsem se nedokázal sžít s klasickou dvojsedačkou, která byla na testovaném člunu, jelikož nenabízela dostatečný výhled z lodi. Alternativa již byla představena - opěrná lavice s měkkou opěrkou stehen, která sice nutí kapitána stát, ale poskytuje vynikající výhled a je přesně tou klasikou, která je již běžnou praxí u mnohých jiných výrobců. Výhoda tohoto opěrného boxu je v nerezovém rámu, který slouží jako madlo pro cestující na zadních sedačkách. Navíc jsou v něm praktické úložné prostory s držáky nápojů a odkládací místa po stranách. Pro opravdové "mořské vlky" doporučujeme výměnu opěrného boxu za profi sedla, na kterých nebude takový problém urazit i delší vzdálenosti ve stoje. Zde se už ale dostáváme k možnostem konkrétního prodejce a ke konkrétním požadavkům kupujícího. V takovém případě lze vyměnit i sklopný nerezový rám za menší a mohutnější.

Ostatní použité doplňky jako jsou zámky úložných prostor, polstrování, sklopné opěrky sedaček atd. se nám zdály v pořádku. Laminát je tvarován do jemných a čistých linií, bez zkřivených a pokroucených ploch nebo jiných nedostatků či vad (model pro formu se vyřezává automatickým robotickým ramenem s frézou). Schody na zádi se i při zkoušce na vodě ukázaly být zcela funkční, snad chybí jen nerezový žebřík. Zakulacená záď kýlu je taktéž zcela funkční a naopak vykazuje při prvním setkání mnohem lepší vlastnosti než mnohé jiné tvary klasického V-kýlu. Pokud bych si člun objednával pro sebe, nejspíše bych využil nabídky větších tub, ale rozhodně ne větší než 55 cm, aby se z tohoto nafukovacího motorového člunu nestala obluda. Ultra-univerzální, velmi praktický, snadno přepravitelný a navíc s rodokmenem Adventure. Tento nově vyšlechtěný model naplní očekávání nováčků mezi uživateli člunů RIB těchto délek, ale dokáže i zkušenému majiteli, že hranice konstrukce plavidel lze posunout ještě o kus dále.

Dmitry Shchelkalin, 24-11-08